Když investujete do společnosti, musí být její finanční výsledky jedinou věcí, na které záleží? Pro některé investory je odpověď NE. Mohou také chtít vědět, jak se společnost chová ke svým zaměstnancům, jaký má dopad na životní prostředí, zda je její vedení transparentní nebo zda jsou její obchodní postupy v souladu s jejich osobními hodnotami.
Tomu říkáme ESG.
ESG je zkratka pro Environmental, Social and Governance, tedy pro environmentální a sociální aspekty a způsob řízení společnosti. Tyto tři skupiny faktorů lze využít k hodnocení společností a investic nad rámec tradičních finančních ukazatelů. Investorům mohou pomoci identifikovat další rizika, porovnávat společnosti mezi sebou a rozhodnout, které firmy nebo sektory ve svém portfoliu chtějí, nebo naopak nechtějí.
Důležité je, že ESG neposkytuje univerzální definici toho, co je „etické“. Různí investoři mohou mít odlišné priority a hodnoty. ESG místo toho nabízí strukturovaný způsob, jak posuzovat témata, která by jinak mohla být do investičního rozhodování obtížně začlenitelná.
Od etického investování k ESG
Myšlenka zohledňování hodnot při investování je starší než samotný pojem ESG. Moderní společensky odpovědné investování, neboli SRI, se dostalo do popředí v 60. a 70. letech 20. století. Jedním z nejznámějších příkladů byla kampaň proti apartheidu v Jihoafrické republice. V 70. a 80. letech se někteří investoři a instituce snažili odprodávat své investice do společností napojených na režim apartheidu.
Postupem času se tato myšlenka posunula od prostého vylučování konkrétních společností či odvětví k analýze širšího souboru environmentálních a sociálních faktorů a faktorů řízení a správy. Pojem ESG, tedy Environmental, Social and Governance, se ve finančním světě ustálil na začátku 21. století, mimo jiné díky iniciativě z roku 2004 Who Cares Wins.
Základní otázka však zůstává stejná: měli by investoři zohledňovat, jak společnost funguje, a nejen kolik peněz vydělává?
Nedávné události ukazují, že podobná hlediska mohou ovlivňovat postoje ke společnostem. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 čelily firmy tlaku investorů, zákazníků i veřejnosti kvůli tomu, zda budou nadále působit v Rusku. Podle výzkumu Yale School of Management více než 1 000 společností veřejně oznámilo omezení svých aktivit v Rusku nad rámec minima vyžadovaného sankcemi.
Stále viditelnější jsou také environmentální otázky, od uhlíkové stopy výroby a využívání obnovitelné energie až po obaly a udržitelnost dodavatelských řetězců.
ESG, jak už bylo uvedeno, se snaží podobné otázky uspořádat do tří hlavních kategorií.
E – Environmental (životní prostředí)
Environmentální část ESG se týká dopadu společnosti na přírodní prostředí a environmentálních rizik, kterým čelí. Investoři mohou zohledňovat emise skleníkových plynů, spotřebu energie a vody, odpad, znečištění nebo dopad činnosti společnosti na ekosystémy.
Výrobní společnost může například snižovat emise zlepšováním výrobních procesů, přechodem na obnovitelné zdroje energie nebo investicemi do technologií s nižšími emisemi. Jiná firma může upravit své produkty či obaly tak, aby omezila množství odpadu a spotřebu surovin.
Investorům to může pomoci odpovědět například na otázku:
Do jaké míry je firma vystavena environmentálním nebo klimatickým rizikům a co dělá pro jejich řízení?
S – Social (sociální oblast)
Sociální pilíř se zaměřuje na to, jak společnost jedná s lidmi, včetně zaměstnanců, zákazníků, dodavatelů a místních komunit. Může zahrnovat pracovní podmínky, zdraví a bezpečnost zaměstnanců, lidská práva, diverzitu, pracovní standardy v dodavatelských řetězcích, ochranu osobních údajů a bezpečnost produktů.
Investoři mohou zkoumat, zda společnost zajišťuje bezpečné pracovní podmínky, respektuje práva zaměstnanců nebo má nastavené mechanismy, které mají zabránit nucené či dětské práci v dodavatelském řetězci. Mohou také hodnotit, jak se chová k zákazníkům a jak chrání jejich osobní údaje.
G – Governance (řízení a správa společnosti)
Pilíř řízení a správy společnosti se týká toho, jak je společnost řízena a kontrolována. Může zahrnovat nezávislost správních orgánů, odměňování vrcholového vedení, práva akcionářů, účetní postupy, podnikatelskou etiku, protikorupční pravidla, střety zájmů a transparentnost.
Transparentní účetnictví, nezávislý dohled a jasná pravidla pro předcházení střetům zájmů mohou některá rizika snižovat. Slabé řízení a správa společnosti naopak mohou zvyšovat pravděpodobnost skandálů, podvodů, regulatorních problémů nebo rozhodnutí, která zvýhodňují vedení na úkor akcionářů.
Jak mohou investoři ESG využít?
ESG nemusí nahrazovat tradiční finanční analýzu. Může naopak poskytnout investorům další vrstvu informací. Investor, který analyzuje společnost, může zkoumat růst tržeb, ziskovost, zadlužení a ocenění a následně se zaměřit na ESG faktory, které by mohly ovlivnit její dlouhodobé vyhlídky.
Například vysoké emise mohou přinést dodatečné náklady, pokud se zpřísní environmentální regulace. Špatné pracovní podmínky mohou vést k odchodu zaměstnanců, stávkám nebo poškození pověsti. Slabé řízení a správa společnosti mohou zvyšovat riziko podvodu nebo neefektivní alokace kapitálu.
ESG lze využít také jako nástroj pro filtrování. Investor se může rozhodnout vyloučit určitá odvětví nebo společnosti, které nesplňují konkrétní kritéria.
Dalším přístupem je výběr typu „best-in-class“, při kterém investoři hledají společnosti s lepším ESG profilem ve srovnání s ostatními firmami ve stejném odvětví.
ESG analýza tak může sloužit k několika účelům:
- identifikaci dalších rizik,
- porovnávání společností,
- filtrování investic
- nebo sestavování portfolií podle konkrétních kritérií udržitelnosti.
ESG ratingy – lze odpovědnost změřit?
Jak tedy investoři ESG v praxi měří? Jedním z nástrojů je ESG rating.
Specializovaní poskytovatelé analyzují firemní data a přidělují společnostem ESG skóre nebo ratingy. Neexistuje však jeden univerzální systém. Poskytovatelé používají rozdílné metodiky, ukazatele i váhy, takže stejná společnost může získat odlišné hodnocení. ESG rating je proto vhodné vnímat jako jeden z analytických nástrojů, nikoli jako konečný verdikt o tom, zda je společnost „dobrá“, nebo „špatná“.
Mezi nejznámější systémy patří:
MSCI ESG Ratings: MSCI hodnotí společnosti na stupnici od AAA do CCC a posuzuje, jak dobře řídí finančně významná rizika a příležitosti spojené s udržitelností ve srovnání s ostatními společnostmi v odvětví. MSCI uvádí, že pokrývá více než 17 000 emitentů a přibližně 999 000 cenných papírů po celém světě.
Morningstar Sustainalytics ESG Risk Ratings: měří vystavení společnosti významným ESG rizikům a to, jak účinně jsou tato rizika řízena. Společnosti jsou rozděleny do pěti rizikových kategorií, od zanedbatelného až po závažné riziko. Sustainalytics uvádí pokrytí více než 16 000 společností.
S&P Global ESG Score: využívá Corporate Sustainability Assessment a další data k hodnocení společností v environmentální a sociální oblasti a v oblasti řízení a správy. S&P Global uvádí, že jeho ESG data pokrývají přibližně 13 000 společností.
CDP (Carbon Disclosure Project): zaměřuje se především na zveřejňování environmentálních informací, včetně změny klimatu, vodní bezpečnosti a lesů. V roce 2024 zveřejnilo prostřednictvím CDP environmentální údaje více než 24 800 společností.
ESG ETF a indexy – lze investovat podle vlastních hodnot?
Investoři si nemusí jednotlivé společnosti vybírat sami. Existují také ETF založené na ESG nebo kritériích udržitelnosti.
Další možností, jak tato kritéria uplatnit na finančních trzích, jsou ESG indexy. Ty obvykle společnosti vybírají, vylučují nebo jim přidělují váhy podle konkrétních pravidel v oblasti životního prostředí, sociálních témat a řízení a správy společnosti.
ETF pak mohou takové indexy sledovat a nabízet investorům expozici vůči portfoliu sestavenému podle těchto kritérií. Mohou se také zaměřovat na konkrétní témata udržitelnosti.
Označení „ESG ETF“ však neznamená, že každá společnost v jeho portfoliu bude odpovídat osobní představě každého investora o etickém podnikání. Složení portfolia závisí na metodice a kritériích daného fondu nebo podkladového indexu. Investoři by se proto neměli spoléhat pouze na označení ESG, ale měli by si ověřit metodiku fondu, kritéria pro vyloučení, složení portfolia a investiční cíl.
Regulátoři reagovali také na obavy z potenciálně zavádějících tvrzení o udržitelnosti. Podle pokynů ESMA zavedených v roce 2024 musí fondy, které ve svém názvu používají pojmy související s ESG nebo udržitelností, obecně splnit podmínku, že alespoň 80 % jejich investic odpovídá environmentálním či sociálním charakteristikám nebo cílům udržitelných investic spojeným s jejich strategií.
ESG investování dnes
Udržitelné investování se stalo významnou součástí investičního trhu. Podle Morningstar přesáhl objem aktiv v globálních otevřených udržitelných fondech a ETF na konci roku 2025 hodnotu 3,9 bilionu USD.
Růst však není zaručen. Globální udržitelné fondy v roce 2025 zaznamenaly přibližně 84 miliard USD čistého odlivu poté, co v roce 2024 zaznamenaly příliv 38 miliard USD. Šlo o první rok, kdy Morningstar od zahájení sledování tohoto segmentu v roce 2018 zaznamenal za celý rok globální odliv prostředků.
Jaká jsou rizika ESG investování?
Používání ESG kritérií neodstraňuje investiční riziko. Strategie zaměřené na ESG mají navíc i vlastní specifické výzvy:
Neexistuje jednotný ESG standard
Pro ESG ratingy neexistuje univerzální metodika. Různí poskytovatelé používají odlišná data, kritéria a váhy, takže stejná společnost může získat velmi rozdílné hodnocení.
Greenwashing
Společnosti nebo investiční produkty se mohou prezentovat jako udržitelnější, než ve skutečnosti jsou. Samotné označení „ESG“, „zelený“ nebo „udržitelný“ investorovi přesně neřekne, co fond vlastní ani jak přísná jsou jeho kritéria.
Regulatorní riziko
Regulace ESG se dále vyvíjí, zejména v Evropě a Spojených státech. Nové definice, požadavky na zveřejňování informací nebo pravidla pro fondy mohou ovlivnit společnosti i investiční produkty.
Vyšší analytická náročnost
Posuzování ESG faktorů vyžaduje další data a analýzu. Informace mohou být neúplné nebo obtížně porovnatelné mezi společnostmi, což investiční analýzu komplikuje.
Riziko koncentrace a nedostatečné diverzifikace
Vyloučení společností nebo celých odvětví na základě ESG kritérií může snížit diverzifikaci nebo zvýšit expozici vůči určitým sektorům.
ESG ratingy se mohou měnit
Ratingy se mohou měnit v důsledku nových informací, změn právních předpisů, kontroverzí spojených se společností nebo úprav metodiky poskytovatele. Investoři by proto měli rozumět nejen samotnému skóre společnosti, ale také tomu, co měří a jak se vypočítává.
ESG nezaručuje vyšší výnosy
Vysoký ESG rating automaticky neznamená, že je daná společnost dobrou investicí. Na ceny mají stále vliv hospodářské výsledky, ocenění, úrokové sazby, ekonomické podmínky a řada dalších faktorů. ESG může investiční analýzu doplnit o další informace, ale nedokáže odstranit tržní riziko ani zaručit kladný výnos.
Může tedy být investování etické?
Určitě může být více v souladu s hodnotami investora. ESG dává investorům nástroje, díky kterým si mohou klást otázky, na něž samotné tradiční finanční ukazatele nemusí odpovědět: Jaký dopad má tato společnost na životní prostředí? Jak se chová k lidem? Jak je řízena? Jaká rizika související s udržitelností mohou v budoucnu ovlivnit její podnikání?
Ratingy, ESG indexy a ETF zaměřené na ESG usnadnily začlenění těchto aspektů do investičního rozhodování. Neexistuje však univerzální ESG skóre, které by za investora rozhodlo, zda je konkrétní investice etická.
ESG je proto nejvhodnější chápat jako další analytický rámec. Může investorům pomoci dívat se za hranice finančních výkazů, odhalovat rizika, která by jinak mohla zůstat přehlédnuta, a vybírat investice, které lépe odpovídají jejich prioritám.
A právě to je možná nejdůležitější myšlenka odpovědného investování: vědět nejen, do čeho investujete, ale také rozumět tomu, jak společnosti stojící za vašimi investicemi skutečně fungují.
FAQ
Co je ESG?
ESG je zkratka pro Environmental, Social and Governance. Jde o rámec používaný k hodnocení společností a investic podle jejich dopadu na životní prostředí, vztahů se zaměstnanci, zákazníky a komunitami nebo způsobu řízení a správy společnosti. ESG faktory mohou doplnit tradiční finanční analýzu o další informace o potenciálních rizicích a příležitostech.
Jak mohou investoři hodnotit společnosti podle ESG kritérií?
Investoři mohou environmentální a sociální faktory a faktory řízení a správy analyzovat sami nebo využít ESG ratingy od organizací, jako jsou MSCI, Morningstar Sustainalytics, S&P Global a CDP. Protože poskytovatelé používají rozdílné metodiky, může stejná společnost získat různá ESG hodnocení. Ratingy je proto vhodné vnímat jako jeden z několika analytických nástrojů.
Jak lze investovat podle ESG kritérií?
Vedle výběru jednotlivých společností mohou investoři využít ETF, které sledují indexy zaměřené na ESG nebo strategie udržitelnosti. Tyto indexy mohou společnosti vybírat, vylučovat nebo jim přidělovat váhy podle konkrétních ESG kritérií. Investoři by si měli vždy ověřit metodiku, kritéria pro vyloučení a složení konkrétního fondu a nespoléhat se pouze na označení ESG.
Jsou ESG investice bezpečné?
ESG kritéria sama o sobě nedělají investici bezpečnější ani nezaručují kladný výnos. ESG investování s sebou nese běžná rizika spojená s finančními trhy i specifické výzvy, například rozdílné metodiky ratingů, greenwashing, měnící se regulaci nebo potenciálně nižší diverzifikaci portfolia. Investoři by proto před investičním rozhodnutím měli zvažovat jak finanční rizika, tak rizika související s ESG.