Seznamte se s investičním aktivem, které se stalo v posledních letech mezi investory populární díky možnostem jeho diverzifikace a relativně nízkým nákladům na údržbu.
Burzovně obchodovaný fond (ETF) je druh cenného papíru, který sleduje určité odvětví, index, komoditu nebo jiné aktivum. ETF lze nakupovat nebo prodávat na burze stejným způsobem jako běžné akcie. Konstrukce ETF zůstává libovolná a závisí na strategii jeho tvůrců. A tak může ETF sledovat cokoli od ceny jedné komodity nebo několika akcií až po rozsáhlou a různorodou kolekci cenných papírů. ETF mohou být také strukturovány jako expozice vůči drahým kovům, jako je zlato, i vůči komoditnímu sektoru. ETF se nazývají fondy obchodované na burze, protože se s nimi obchoduje na burzách stejně jako s akciemi podniků.
Typy fondů ETF
- Indexové fondy
Nejběžnějším typem ETF jsou indexové fondy. Skládají se z akcií nebo jiných finančních nástrojů, které jsou součástí tržního indexu, například S&P 500 nebo FTSE 100. Účelem indexových fondů je sledovat výkonnost trhu a dosáhnout výsledků blízkých indexu. - Sektorové fondy
Sektorové fondy se zaměřují na konkrétní odvětví nebo sektor trhu, například na technologický průmysl nebo zdravotnictví. Přitahují pozornost investorů, kteří se chtějí zaměřit na konkrétní odvětví či sektor trhu, ale nechtějí pokaždé nakupovat jednotlivé akcie. Sektorové fondy ale mohou být oproti indexovým fondům rizikovější, protože jsou více vystaveny změnám v konkrétním odvětví. - Dluhopisové fondy
Dluhopisové fondy investují do dluhopisů vydaných vládami, společnostmi nebo finančními institucemi. Jsou atraktivní pro investory, kteří hledají relativně stabilní investiční výnos. Někdy však mohou být dluhopisové fondy rizikovější než indexové fondy, protože dluhopisy vydané společnostmi jsou vystaveny například riziku změny úvěrového ratingu. - Komoditní fondy
Komoditní fondy jsou fondy, které investují do komodit, jako jsou drahé kovy, ropa nebo obilí. Mohou být alternativou pro investory, kteří chtějí využít potenciálního růstu cen komodit, ale nechtějí do komodit investovat fyzicky. Je však třeba mít na paměti, že ceny komodit se vyznačují relativně větší volatilitou.
Výhody a nevýhody investování do ETF
Výhody:
- Snadnost obchodování a nízké transakční náklady: ETF se velmi snadno nakupují a prodávají, protože se s nimi obchoduje stejně jako s běžnými akciemi. Transakční náklady jsou navíc obvykle nižší než u tradičních podílových fondů, což znamená, že investoři mohou ušetřit na poplatcích spojených s nákupem a prodejem.
- Přístup na různé trhy a do různých odvětví: ETF umožňují investorům snadný přístup k různým trhům a odvětvím, ke kterým by se jinak dostali jen obtížně či nákladně. Může jít například o zahraniční trhy, technologická odvětví nebo suroviny.
- Diverzifikace portfolia: ETF se obvykle skládají z mnoha různých akcií nebo dluhopisů, což znamená, že investoři mohou snadno diverzifikovat svá portfolia, a tím minimalizovat investiční riziko.
Nevýhody:
- Nezvládnutelné: Investoři do ETF obvykle nemají kontrolu nad tím, do kterých akcií nebo dluhopisů fond investuje. Tato rozhodnutí činí správce fondu, jehož úkolem je sladit složení portfolia s cíli fondu.
- Riziko zaměření: ETF, které se zaměřují pouze na jeden trh nebo odvětví, jsou pravděpodobněji ovlivněny změnami v tomto odvětví než diverzifikované fondy. To znamená, že v případě náhlých otřesů na určitém trhu mohou investoři těchto fondů utrpět větší ztráty.
Distribuční a akumulační modely
Akumulační ETF
Akumulační ETF reinvestují dividendy a výnosy, které fond generuje, místo aby je vyplácely investorům ve formě výplat. Tímto způsobem se případně zvyšuje čistá hodnota aktiv (NAV) fondu, čímž se jejich investorům zvyšuje hodnota jejich investice.
Výhody:
- Potenciální zvýšení čisté hodnoty aktiv fondu
- Dlouhodobější investice mohou přinést vyšší výnosy díky reinvestování dividend.
Nevýhody:
- Neumožňují přímý přístup k výplatě dividend
- Vysoké ocenění NAV může znamenat, že akumulační ETF jsou dražší než distribuční ETF.
Distribuční ETF
Distribuční ETF vyplácejí investorům dividendy a výnosy, které fond generuje. Investoři se mohou těšit na pravidelné výplaty dividend z fondu.
Výhody:
- Přímý přístup k výplatě dividend
- Zajištění stabilního zdroje příjmu pro investora
Nevýhody:
- Neinvestují dividendy, což může znamenat menší potenciální růst čisté hodnoty aktiv fondu.
- Méně flexibilní investiční strategie: Distribuční ETF mají obvykle méně flexibilní investiční strategie než akumulační. Jsou povinny pravidelně vyplácet dividendy, což znamená, že musí investovat do společností, které dividendy vyplácejí.
Fyzické a syntetické ETF
Fyzické ETF
Fyzické ETF jsou fondy, které investují do reálných aktiv, jako jsou akcie společností, dluhopisy nebo komodity. Jinými slovy, u fyzických ETF fond skutečně nakupuje aktiva, která odrážejí složení indexu, který se snaží sledovat. Pokud je například fyzický ETF určen ke sledování indexu S&P 500, fond skutečně nakupuje akcie společností z tohoto indexu, aby odrážel jeho složení.
Hlavní výhodou fyzických ETF je, že investoři mají jistotu, že jejich fondy jsou přímo kryty skutečnými aktivy, což znamená, že jejich investice nejsou vystaveny riziku protistrany. Jinými slovy, investice investorů jsou chráněny před případným úpadkem poskytovatele finančních služeb.
Je však třeba podotknout, že fyzické ETF mají méně flexibilní strukturu než syntetické, což znamená, že se mohou hůře přizpůsobovat měnícím se trhům nebo investičním cílům investorů.
Syntetické ETF
Syntetické ETF naproti tomu neinvestují přímo do reálných aktiv, ale uzavírají swapové dohody s protistranou, která se zavazuje zaplatit částku odpovídající hodnotě indexu nebo jiného aktiva, které má fond odrážet. Jinými slovy, syntetické ETF dosahují své expozice vůči trhům tím, že uzavírají swapové dohody s protistranou. Jedná se o dohody uzavřené mezi fondem a protistranou, v nichž se protistrana zavazuje zaplatit fondu zisky nebo ztráty plynoucí z investice, které by fond mohl dosáhnout přímou investicí do aktiv, k nimž se daný ETF vztahuje.
Hlavní výhodou syntetických ETF je, že jsou flexibilnější než fyzické ETF. Mohou využívat různé strategie, jako je pákový efekt nebo krátký prodej (shorting), aby dosáhly vyšších výnosů.
Je však třeba připomenout, že syntetické ETF jsou také rizikovější než fyzické ETF, protože investice investorů jsou zabezpečeny pouze protistranou, která nemusí být schopna plnit své závazky vůči fondu. Investoři tak riskují ztrátu svých investic v případě, že protistrana zkrachuje.
Fyzické a syntetické ETF se v mnoha ohledech liší. Fyzické ETF investují přímo do reálných aktiv, což investorům poskytuje větší investiční jistotu, ale jsou méně flexibilní a nákladné na údržbu. Syntetické ETF naproti tomu uzavírají swapové dohody s protistranou, což jim dává větší flexibilitu a nižší náklady na držení, ale jsou rizikovější a mají složitější strukturu.
Díky rostoucí popularitě ETF se investování do nich stalo pro běžného investora jednodušší a dostupnější, přesto je však důležité přesně pochopit, jak tyto fondy fungují a jaké jsou jejich potenciální výhody a rizika. Investování do ETF může být účinným způsobem, jak diverzifikovat své investiční portfolio a zvýšit šance na dosažení požadovaných výnosů. Zároveň je třeba si uvědomit, že každé ETF má svá specifika, jako je struktura, náklady na údržbu nebo oblast investování, která mohou ovlivnit konečné výsledky investice. Před investičním rozhodnutím byste měli pečlivě prozkoumat strukturu ETF a porozumět rizikům spojeným s investováním do dané třídy aktiv.